Čmelák
zemní
čeleď: včelovití -
Apidae
Čmelák zemní (Bombus terrestris) - zatímco samička může být až 26 mm dlouhá, sameček jen 16 mm. Mají krátkou hlavu i sosák. Na předohrudi a 2. tergitu mají žlutou pásku, ta ale může u některých jedinců chybět. Poslední tergity šedobíle ochlupené. U samečků bývá páska na předohrudi širší než u samiček.
Většinou hnízdí v zemi, někdy až 1,5 m hluboko. Pro zakládání hnízdeček samičky rády využívají opuštěná hnízda hlodavců nebo krtků. Samostatně osidluje i čmeláčí úly. V ČR je všudypřítomný.
Čmelák zemní
Čmelák zemní - samička po přezimování
Čmelák zemní
Čmelák zemní bývá hojně využíván v umělých chovech, zejména pro opylování skleníkových plodin v zimě.
Zvláštností tohoto druhu je okolnost, že čerstvě vylíhlé mladušky včely medonosné dokážou přijmout čmeláčici jako svou matku a na počátku vývoje čmeláčí rodiny dokáží včelí dělnice pracovat ve prospěch čmeláčstva. (U ostatních druhů čmeláků to s dělnicemi včel medonosných nefunguje).
Některé zahraniční firmy, které se zabývají prodejem čmeláčích rodin kvůli zimnímu opylování ve sklenících, nechtějí uveřejňovat svoje pracovní metody. Existuje ale podezření, že tyto firmy rozchovávají u nás nepůvodní populace čmeláka zemního. Čmelák zemní jako druh žije na území od jihu Skandinávie až po oblasti v severní Africe. Ovšem na každém typu území má jiný životní rytmus. Na okrajích pouště kvetou rostliny v zimě, kdy i tam prší, a naopak suché letní měsíce jsou obdobím letního spánku. Pokud by čmeláky zemní ze severu Afriky někdo dovážel k nám do Čech, a následně docházelo ke křížení s našimi domácími čmeláky, jejich potomstvo by pak mělo potíže s přezimováním v našich podmínkách. Takové vnášení cizích genů do našich populací by se projevilo velmi negativně.
Čmelák zemní je druh s krátkou hlavou a s krátkým sosákem. U mnoha druhů rostlin proto v květech nedosáhne sosákem až ke sladkému nektaru. Naučil se ale podvádět. Nakusuje květy z boku a nektar si pašuje zadarmo, bez toho, že by květy opyloval. Vykousané otvory následně často využívají i včely medonosné.
Na fotografii je přistižen při činu, kdy saje nektar z květu okrasné rostliny vykousnutým otvorem.
Samečci čmeláka zemního se v přírodě objevují od poloviny července. Jsou velmi podobní samičkám, liší se jen detaily. Např. samičky mají tykadlový bičík jen ze dvanácti článků, kdežto samečci mají tykadlový bičík třináctičlánkový. Samečci se v přírodě pohybují jen do podzimu, potom uhynou. Zimu přežívají jen oplozené samičky.
© Fotografie Ing. Hana Kříženecká, členka ZO ČSV Praha 6
© WEB Design by Miloš Vondruška, člen ZO ČSV Praha 6 a PSNV
© použitá literatura Blanokřídlí díl 1 - Žahadloví, od autorů Jan Macek, Jakub Straka, Petr Bogusch, Libor Dvořák, Pavel Bezděčka, Pavel Tyrner
Související stránky
Český čmelák
Čmelák zemní (Bombus terrestris) - zatímco samička může být až 26 mm dlouhá, sameček jen 16 mm. Mají krátkou hlavu i sosák. Na předohrudi a 2. tergitu mají žlutou pásku, ta ale může u některých jedinců chybět. Poslední tergity šedobíle ochlupené. U samečků bývá páska na předohrudi širší než u samiček.
Většinou hnízdí v zemi, někdy až 1,5 m hluboko. Pro zakládání hnízdeček samičky rády využívají opuštěná hnízda hlodavců nebo krtků. Samostatně osidluje i čmeláčí úly. V ČR je všudypřítomný.
Čmelák zemní
Čmelák zemní - samička po přezimování
Samičky se probouzejí ze zimního
spánku velmi brzy, někdy už začátkem března. Proto jsou pro ně v
krajině důležité časně kvetoucí druhy vrb, kde si mohou samičky sáním
nektaru doplnit energii.
Čmelák zemní
Čmelák zemní bývá hojně využíván v umělých chovech, zejména pro opylování skleníkových plodin v zimě.
Zvláštností tohoto druhu je okolnost, že čerstvě vylíhlé mladušky včely medonosné dokážou přijmout čmeláčici jako svou matku a na počátku vývoje čmeláčí rodiny dokáží včelí dělnice pracovat ve prospěch čmeláčstva. (U ostatních druhů čmeláků to s dělnicemi včel medonosných nefunguje).
Některé zahraniční firmy, které se zabývají prodejem čmeláčích rodin kvůli zimnímu opylování ve sklenících, nechtějí uveřejňovat svoje pracovní metody. Existuje ale podezření, že tyto firmy rozchovávají u nás nepůvodní populace čmeláka zemního. Čmelák zemní jako druh žije na území od jihu Skandinávie až po oblasti v severní Africe. Ovšem na každém typu území má jiný životní rytmus. Na okrajích pouště kvetou rostliny v zimě, kdy i tam prší, a naopak suché letní měsíce jsou obdobím letního spánku. Pokud by čmeláky zemní ze severu Afriky někdo dovážel k nám do Čech, a následně docházelo ke křížení s našimi domácími čmeláky, jejich potomstvo by pak mělo potíže s přezimováním v našich podmínkách. Takové vnášení cizích genů do našich populací by se projevilo velmi negativně.
Čmelák zemní je druh s krátkou hlavou a s krátkým sosákem. U mnoha druhů rostlin proto v květech nedosáhne sosákem až ke sladkému nektaru. Naučil se ale podvádět. Nakusuje květy z boku a nektar si pašuje zadarmo, bez toho, že by květy opyloval. Vykousané otvory následně často využívají i včely medonosné.
Na fotografii je přistižen při činu, kdy saje nektar z květu okrasné rostliny vykousnutým otvorem.
Samečci čmeláka zemního se v přírodě objevují od poloviny července. Jsou velmi podobní samičkám, liší se jen detaily. Např. samičky mají tykadlový bičík jen ze dvanácti článků, kdežto samečci mají tykadlový bičík třináctičlánkový. Samečci se v přírodě pohybují jen do podzimu, potom uhynou. Zimu přežívají jen oplozené samičky.
Čmelák
zemní
-
sameček
Čmelák zemní - sameček
Čmelák zemní - sameček
© Fotografie Ing. Hana Kříženecká, členka ZO ČSV Praha 6
© WEB Design by Miloš Vondruška, člen ZO ČSV Praha 6 a PSNV
© použitá literatura Blanokřídlí díl 1 - Žahadloví, od autorů Jan Macek, Jakub Straka, Petr Bogusch, Libor Dvořák, Pavel Bezděčka, Pavel Tyrner
Související stránky
Český čmelák